01/

Co bylo tím nejsilnějším impulzem, který Vás vtáhl do světa vesmíru?
Pamatujete si moment, kdy jste si řekl: „Tohle je ono, tomu se chci věnovat“? 

Nevím, jestli existoval jeden konkrétní moment. Začalo to vlastně docela nevinně. S dědou jsme starým mysliveckým dalekohledem pozorovali noční oblohu. Jednou jsme při takovém pozorování narazili na mlhavý flíček a oba nás zajímalo, na co se vlastně díváme. Nevím už, jak dlouho pátrání trvalo, ale nakonec jsme zjistili, že jde o galaxii v souhvězdí Andromedy. To pro mě byl tehdy velký impuls a můj zájem o vesmír se postupně dál prohluboval.

Největší zlom ale přišel při návštěvě brněnské hvězdárny, kam jsme s mámou zavítali krátce po její rekonstrukci, někdy v roce 2012. Zajímalo mě, jestli by tam mohl pracovat i středoškolský student. A o jeden astronomický kurz později jsem tam skutečně začal brigádničit — ukazoval jsem veřejnosti noční oblohu.
Tím ale ten příběh samozřejmě nekončí. Bylo to spíš naopak: teprve začátek cesty k tomu, čemu se věnuji dnes během studia.

02/

Co Vás na vesmíru fascinuje nejvíc? A je něco, co se o něm běžně neví?

Fascinuje mě jeho nekonečnost a vlastně i to, že pro nás vesmír pořád zůstává obrovskou neznámou. V současnosti rozumíme jen zhruba pěti procentům toho, co vesmír tvoří. To je ta část, kterou umíme přímo pozorovat: hvězdy, mlhoviny, galaxie a další běžnou hmotu. Zbytek připadá na temnou hmotu a temnou energii. Temnou hmotu sice neumíme pozorovat přímo, ale víme, že tam je — například podle toho, jak se pohybují hvězdy na okrajích galaxií. Kdyby v galaxiích nebyla žádná další, „skrytá“ hmota, jejich pohyb by vypadal jinak. U temné energie se zase domníváme, že souvisí se zrychlujícím se rozpínáním vesmíru.

A jestli existuje něco, co se běžně neříká? Možná se to říká docela často, ale stejně je fascinující si uvědomit, že jsme v jistém smyslu potomky hvězd. Na počátku vesmíru existovaly hlavně ty nejlehčí prvky jako vodík, helium a malé množství lithia. Ve hvězdách se pak lehčí prvky slučují v těžší, postupně až po železo. Když hvězda končí svůj život, může dojít k supernově, tedy mohutné explozi, při níž vznikají a do okolního vesmíru se dostávají i těžší prvky. A existují ještě exotičtější události, například srážky neutronových hvězd, při nichž mohou vznikat prvky ještě těžší.

03/

Máte rád seriál Teorie velkého třesku? Je nějaká scéna nebo díl, u kterého se vždycky zasmějete — nebo naopak říkáte: ‚Tohle je překvapivě blízko realitě?

Tento seriál mám velmi rád! Asi nenajdu díl, u kterého bych se nezasmál. Myslím, že v určitých chvílích ukazuje hezky rozmanitost vědecké práce a také svobodu v bádání toho, co nás vědce zrovna zajímá. Ale samozřejmě, že nemůžete čekat, že vědci odpovídají seriálu, v realitě kolikrát ani nepoznáte, že se s vědcem bavíte. Nikdo vám do obličeje nebude chrlit své tituly tak, jako to někdy dělá Sheldon. Ale v něčem mě ten seriál strašně bavil a to bylo to, že během mého studia jsem konečně začal chápat to, co se v seriálu objevuje napsáno na těch tabulích. :-D

04/

Tak jako my pocházíte z Moravy. I když více zrak upíráte k vesmíru, jak často se na Moravu vracíte a čím Vám zůstala blízká?

Ještě v loňském roce jsem se vracel na Moravu každý víkend navštívit rodinu a také za přáteli. Jsem členem sboru dobrovolných hasičů v mé rodné Velké nad Veličkou a věnuji se požárnímu sportu, takže jsem se vracel víkend co víkend na tréninky a soutěže. No a letos, kdy se plně musím věnovat dokončení studia, si uvědomuji, jak krásně na té Moravě je a jak moc mi chybí.

05/

Martenz se letos inspiroval vesmírem — konkrétně molekulou uprostřed naší galaxie, která voní po ovoci - ostružině. Mohl byste čtenářům jednoduše vysvětlit, o jaký objev jde a proč je tak zajímavý?

Jde konkrétně o objev sloučeniny etylesteru kyseliny mravenčí (ta je spolu s dalšími sloučeninami zodpovědná za aroma rumu, malin a ostružin), v molekulárním oblaku Sagittarius B2, tedy v mlhovině nacházející se zdánlivě v souhvězdí Střelce. Je to systém, který se nachází poblíž centra naší galaxie, Mléčné dráhy, asi 27 000 let daleko. Je to oblak, ve kterém vznikají nové hvězdy, což pro určité typy mlhovin není nic netypického. Nicméně zde byly objeveny první složitější molekuly mimo Zemi. A to, že se v některých částech vesmíru nacházejí složitější organické sloučeniny, to je nesmírně důležité pro hledání původu života na Zemi, protože potřebujeme porozumět tomu, kde se ve vesmíru tyto složitější sloučeniny vzaly.

​

Velké díky za vesmírný rozhovor.